Odborný časopis Pekař cukrář
V červnovém vydání odborného časopisu Pekař cukrář vyšel rozhovor se zakladatelem naší firmy NOPEK a.s. Bohumilem Štanglicou. V rozhovoru se dozvíte o jeho cestě k vybudování úspěšné pekařské společnosti, o výzvách, kterým čelil při transformaci pekařského průmyslu po sametové revoluci, a o významných projektech, jako je soutěž Chléb roku a Dny chleba. Bohumil Štanglica zde také probírá důležitost tradic v pekařství a jeho vizi pro budoucnost firmy.
Zde je kompletní přepis tohoto rozhovoru
Bohumil Štanglica – pekař, manažer, pamětník
Další osobností, se kterou vedu červnový rozhovor, je Bohumil Štanglica. Jde o výraznou postavu pekařského oboru, mistra řemesla, odborníka, který stál u zrodu pekařského cechu, obnoveného pod názvem Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů v ČR. Také působil jako dlouholetý člen představenstva Svazu. Vybudoval a poté svým následníkům předal moderní potravinářskou firmu NOPEK, která působí především ve východočeském regionu.
Jako řada podnikatelských selfmademanů se vypracoval od píky, základ si odnesl od rodičů z malé řemeslné pekárny z Janovic u Rýmařova. Odborné vzdělání získal v pardubické průmyslovce a poté využil příležitosti, kterou odvážným přinesla revoluční 90. léta minulého století. Poúspěšné podnikatelské a manažerské kariéře by mohl odpočívat v penzi, ale to mu jeho pracovitost nedovolí. Zpovzdálí sleduje chod firmy a má radost, jak to synům jde. Naše profesní dráhy včetně působení na Svazu se sice minuly, ale přesto jsem měl možnost Bohumila Štanglicu poznat: jednak jako předsedu přípravné komise Dnů chleba, a poté jako čestného člena Svazu v rámci cechovních akcí. Dnům chleba, které letos oslavily 30. jubileum, patří náš dialog především.
Foto – B. Štanglica v rozhovoru se Z. Czendlikem
Jak se rodil svaz a které osobnosti stály u jeho vzniku?
Tady bych začal trochu ze široka. Proběhla „sametová“ revoluce, měnil se společenský řád. Zažili jsme něco, co jiné generace již nezažijí. Rozbila se krajská struktura pekařských podniků. Přicházejí restituce a návrat majetku a také privatizace, kdy pekárny získávají noví majitelé. Pekařský svaz vznikl 10. ledna 1991 na GŘ Mlýnsko-pekárenského oboru v Praze. První řádná valná hromada svazu se konala 14. 12. 1991 na SPŠPT Pardubice, kde se schválily stanovy cechu a všechny další potřebné dokumenty. Cílem bylo, aby Svaz pekařů a cukrářů byl vidět a vešel ve známost co nejširšímu okruhu zájemců o pekařskou a cukrářskou problematiku. Již v prvním roce sdružil na 190 podnikatelských subjektů. Při 30. výročí Dnů Chleba a 33. roku trvání svazu by bylo možná si připomenout otce zakladatele svazu a Dnů Chleba, kteří věnovali hodně úsilí a času, leckdy na úkor vlastních firem nebo rodiny. Byli to pánové: František Janíček, doc. Jiří Holas, Václav Pavel, Ladislav Teisler, František Venhuda, Ing. František Smrž, Ing. Miroslav Jiroušek, Ing. Jiří Mařák a studnice nápadů Ing. Jan Kašpar. Bohužel většina již není mezi námi. Vzpomínky a dílo na kterém se podíleli, zde zůstávají. V květnu 1993 proběhl na společnosti PePa Pardubice odborný seminář Nové technologie při výrobě chleba, kde se prezentovaly společnosti: Enzyma, Kontinua a Lactoprot Bohemia. Zúčastnilo se na 300 pekařů, kteří měli zajištěno občerstvení a posezení na rampě nebo expedici. Tento seminář považujeme za „nultý“ ročník Dnů Chleba.
Kdy a jakým způsobem proběhl první ročník Dnů chleba, které se časem vyprofilovaly v nejvýznamnější akci našeho Svazu? Určitě v této souvislosti chcete připomenout 1. ročník soutěže Chléb roku…
Ano, už při přípravách premiéry Dnů chleba (1995) bylo velké odhodlání poměřit své síly v základní pekařské dovednosti = upéci dobrý chléb. Své vzorky poslalo 42 velkých průmyslových pekáren, což byl vzhledem malému počtu až posléze a postupně vznikajících řemeslných pekáren rozhodně dobrý počin. Prvními vavříny vítězství se ověnčila Michelská pekárna, šlo (pochopitelně) o konzumní Šumavu. Jiný chléb se tehdy prakticky nepekl, dnešní úžasná pestrost chlebového sortimentu se rodila také zvolna a postupně. Nová soutěž měla ovšem i další rozměr, soutěžilo se také o Nejatraktivnější výrobek z pekařského těsta. Postupem času a ve spolupráci s mlynářským cechem přibyla také soutěž Mouka roku a v dalších letech nové kategorie: Řemeslný chléb, Chléb bez hranic, Novinka roku a Chléb mladých. Nutno říci, že akce Dny Chleba, která měla zviditelnit pekařský obor a chléb jako základní potravinu, se stala prestižní záležitostí. První ročníky jsme chtěli vést ve stylu Rakouských a Bavorských pekařů. Průvod městem s kapelou na Pernštýnské náměstí s alegorickými vozy, kde za účasti tehdejšího ministra zemědělství Ing. Luxe, vedení města Pardubice a Královohradeckého biskupa Karla Otčenáška proběhlo slavnostní zahájení tehdy dvoudenní akce. Prezentace společností, které nejen předváděly své výrobky, ale také nabízely produkty zdarma, což přilákalo velké množství návštěvníků. Přišlo však nejvíce problémových občanů, až jsme byli nuceni takovouto prezentaci zrušit a Dny Chleba zpřístupnit pouze odborné veřejnosti.
Jak hodnotíte současný koncept soutěže Chléb roku?
Určitě pozitivně: prestiži soutěže prospělo „patnáctileté“ partnerství s obchodní řetězcem TESCO. Tato společnost nabízí vítězným i dalším oceněným pekárnám odbyt v celostátním i regionálním měřítku, už tedy nejde jen o prosté měření sil mezi jednotlivými pekárnami. Účastní se také mnohem více řemeslných pekáren, včetně těch, které nejsou členy Svazu. Také pět soutěžních kategorií více než dříve reflektuje pestrost sortimentu vyráběného chleba, který je ve světě unikátní. Došlo také k omlazení týmu hodnotitelské komise, máme vlastního chlebového someliéra, profesionálně zvládnutou propagaci soutěže i pekařiny jako takové. Když se ohlédnu zpět, určitě jsme položili dobré základy, ale uvědomuji si, že vývoj nelze zastavit … Letošních 113 soutěžních vzorků bylo rekordních a potvrzuje, že se naši pekaři nebojí jít s kůží na trh. Během 30 let jsme měli upřímnou snahu Dny Chleba neustále zlepšovat. Ti, co vyhráli, byli vždy spokojeni a zbylí zklamáni tím, že měli většinou výhrady k hodnotitelské komisi. Její složení se často měnilo, měnila se i pravidla hodnocení. Dnes máme profesionální komisi (22 členů), každý komisař úspěšně prošel zkouškou senzorického hodnocení na VŠCHT Praha. Nasazování komisařů je tajné, provádí se losováním a dbá se na vysokou odbornost a praxi.
Setkání pamětníků - Dny chleba 2023
Co říkáte dnešnímu pojetí odborného semináře a následující diskuse na aktuální téma?
Základ semináře zůstal, už v počátcích strojní i přípavkářské firmy představovaly inovační surovinové a technologické trendy na příkladech výrobků, které pekařům nabízely. To se, myslím, nezměnilo, i když i firemní témata letošního ročníku byla vzhledem oslavám 30. jubilea akce spíše bilanční než ryze obchodní. Samostatná diskusní část programu, kterou jsme dříve řešili většinou pouze formou odpovědí přednášejících na dotazy z pléna, je významným posunem vpřed. Osobně si vážím mého pozvání do letošní diskuse, kterou vedla velmi charismatická moderátorka Pavlína Horáková a možnosti sdílet pódium s dalšími velmi zajímavými hosty.
Co byste pořadatelům Dnů chleba doporučil do dalších let?
Rozhodně tuto skvělou organizačně dobře zvládnutou akci udržet a rozvíjet, mj. podle poptávky z členské základny Svazu. Rozhodně jde o výkladní skříň minulé i soudobé činnosti cechu, jejíž základy oložila naše garnitura pekařských srdcařů. Poslední ročníky Dnů chleba dostaly opravdu „grády“, o čemž svědčí také zájem a účast celebrit a VIP osobností. Kde jinde bych letos mohl pohromadě potkat ministra zemědělství M. Výborného, oblíbeného římskokatolického kněze Z. Czendlika či prezidentku Potravinářské komory Danu Večeřovou? Samozřejmě nezapomínám a oceňuji možnost setkání s přáteli a kolegy z pekařské branže z nejrůznějších generací. Dny chleba nelze pořádat ani bez partnerů: poděkování za 30 let spolupráce a podpory patří firmám J4, Pfahnl a pardubické průmyslovce, která vychovala stovky mlynářských, pekařských a cukrářských odborníků a kteří také zajišťují tolik potřebný servis. Pekařům, cukrářům a všem okolo tohoto krásného voňavého řemesla bych rád popřál hodně zdraví, a to i jejich rodinným příslušníkům, aby se v klidu mohli věnovat své práci, a také zdravý selský rozum. Také odvahu nebát se říci o odpovídající ceny svých výrobků, aby se nebáli nových technologií, aby měli dostatek kvalifikovaných zaměstnanců, aby se jim podařilo zvedat prestiž a společenské uznání oboru. Všem přeji kvalitní výrobky, spokojené zákazníky. Ať nám to kyne, ať nám to peče.
Děkuji za rozhovor, přeji hlavně pevné zdraví, hodně elánu a věřím, že se budeme setkávat i na dalších svazových akcích.
Rozhovor vedl: Bohumil Hlavatý
Foto: archiv Svazu