Spojuje nás Vysoké Mýto, vytrvalost i chuť posouvat hranice
Jakub Dudycha patří mezi největší talenty české atletiky. Mistr Evropy, držitel českého rekordu na 800 metrů a olympionik z Paříže 2024 je nově také tváří společnosti NOPEK. V rozhovoru, který jsme s Jakubem připravili, se dozvíte víc o jeho sportovní cestě, tréninku i tom, jakou roli hraje podpora rodného města na cestě k mezinárodnímu úspěchu.
Jakub Dudycha: V klíčových momentech dokážu zůstat klidný a zaútočit ve správný moment
Devatenáctiletý reprezentant v běhu na 800 metrů, který se již od roku 2019 připravuje pod trenérem Lukášem Dejdarem. Na mezinárodní úrovni se prosadil už v juniorské kategorii, když se stal mistrem Evropy do 18 a o rok později do 20 let. Vloni se jeho zásluhou přepisoval – po dlouhých 26 letech - seniorský národní rekord na 800 metrů, který má nyní hodnotu 1:44,82. Jakub také ve svých necelých 19 letech vloni startoval na olympijských hrách v Paříži, kde těsně nepostoupil do semifinále. Pojďte se s tímto úspěšným a skromným Východočechem blíže seznámit.
Jakube, kdy jste s atletikou začal a kdy jste se rozhodl věnovat se jí víc?
Atletice se věnuji už od svých šesti let, od roku 2019 pak pod vedením trenéra Lukáše Dejdara. Dlouhou dobu jsem atletiku kombinoval s volejbalem, ale v roce 2020 jsem s volejbalem skončil a dále se věnoval jen atletice. Ten samý rok se mi také povedlo vyhrát mistrovství ČR v kategorii do šestnácti let. Toužil po tom se dále zlepšovat, a to mi zůstalo doteď.
Uvádíte, že pocházíte z Vysokého Mýta, přitom se o Vás často píše, že jste rodák z Ústí nad Orlicí. Jaký máte k Vysokému Mýtu vztah?
Vůbec netuším, proč bývám označován za rodáka z Ústí nad Orlicí, nikdy jsem tam nebydlel, jen jsem se v Ústí narodil. Ve Vysokém Mýtě to mám opravdu hodně rád. Je skvělé, že to máme všude kousek a za půl hodiny v pohodě dojdete na druhou stranu města. Trénuji tady, jediná výjimka je, když jsme na soustředění nebo jdeme nějaký těžší trénink, to jezdíme do okolních měst, protože tam jsou mnohem lepší stadiony.
To je zajímavé. Můžete to nějak vysvětlit nám laikům, co rozumíte lepšími stadiony?
Jedná se hlavně o tvar stadionu, protože stadion, který by vypadal jako ve Vysokém Mýtě, snad nikde jinde na světě není, a zatáčky na našem stadionu nejsou uzpůsobeny pro rychlý běh.
Prvním velkým mezinárodním úspěchem byl titul mistra Evropy do 18 let v roce 2022, čekal jste to tehdy?
Ano, v roce 2022 se mi povedl výrazný posun osobního rekordu na 1:48,58, což je stále národní rekord v kategorii do osmnácti let. Díky tomuto času jsem byl velkým favoritem na zisk zlaté medaile a na mistrovství Evropy do 18 let jsem od sebe neočekával nic jiného než vítězství.
O rok později jste vítězství obhájil ve starší kategorii do 20 let, jaké bylo postavit se na start coby úřadující mistr Evropy? Cítil jste větší tlak?
V roce 2023 jsem si znovu dokázal posunout osobní rekord, povedlo se mi vyhrát mistrovství ČR dospělých, a proto jsem věřil, že můžu uspět i na ME do 20 let. Byl jsem 3. nejrychlejší Evropan v této kategorii, ale věřil jsem, že jsem dobře připravený a že mohu znovu zvítězit. Větší tlak jsem si však rozhodně nepřipouštěl. Nakonec se mi podařilo zvítězit i v této kategorii.
Jaké to bylo startovat vloni na Olympijských hrách v Paříži? Jak byste popsal atmosféru na olympiádě, lišila se od atletických šampionátů?
Byl to nepopsatelný zážitek! Olympiáda se nedá s ničím srovnat. Na největších závodech, kde jsem běžel, bylo na tribuně 10–20 tisíc lidí. Na olympijských hrách 80 tisíc. Ta atmosféra na vás dýchala na každém rohu. Od ostatních závodů se olympiáda lišila ve spoustě věcí, ale největší rozdíl bylo asi potkávání sportovců z ostatních sportů v olympijské vesnici.
Jaký jste si na olympijských hrách vytyčil cíl mezi seniory - a vlastně nejlepšími atlety světa?
Můj cíl pro olympiádu byl bojovat o postup do semifinále, ale bohužel to zůstalo jen u toho bojování o semifinále a postoupit se mi nepovedlo.
V loňském roce jste vytvořil nový seniorský rekord na 800 metrů a letos v zimě jste si zaběhl osobní rekord v hale. Myslíte, že byste mohl v létě své maximum opět posunout?
Popravdě jsem toužil po překonání národního rekordu i v hale, což bohužel těsně nevyšlo, ale posunul jsem si osobní rekord skoro o sekundu a určitě si myslím, že mám na to venku běžet mnohem lépe než loni. V sezoně 2025 bych rád znovu posunul své osobní maximum, a kdyby se mi povedlo běžet pod 1:44, byl by to pro mě opravdu velký úspěch.
Kde si myslíte, že máte při závodech oproti soupeřům silné stránky?
To je těžké takhle určit, protože každý soupeř je jiný a ne každý závod se mi povede, ale myslím, že dokážu v klíčové momenty zůstat klidný a zaútočit ve správný moment.
Věnujete se také tréninku taktiky?
To se liší závod od závodu, ale většinou se podívám na záznamy minulých závodů, svých a mých soupeřů, a pak si k taktice řekneme i něco málo s trenérem.
Na čem byste ještě rád zapracoval?
Myslím, že se můžu stále posouvat ve všech aspektech. Nemyslím, že bych měl nějakou jednu výraznou slabinu nebo jednu výraznou přednost.
Jak vypadá Váš tréninkový týden? Kolik toho naběháte?
To je těžké určit, záleží, v jaké fázi sezony se nacházíme. V přípravném období to může být i přes 120 km, v závodním období klidně jen 30 km.
Chodíte se občas rád proběhnout do přírody, třeba v rámci regeneračního výklusu nebo jen pro radost? A jakou trasu v okolí Vysokého Mýta byste nám doporučil?
Ano, chodím, skoro každý den. Každému bych asi doporučil trasu na Vinice, tu mám nejraději.
Jaké to je věnovat se tréninku, když většina vašich spolužáků chodí na pivo nebo se věnují zábavě? Musel jste si to třeba v těch 16 letech, kdy jste se tréninku začal věnovat víc, srovnat v hlavě, nebo jste s tím nikdy neměl problém?
Ne, s tímhle jsem nikdy problém neměl. Já miluju to, co dělám, atletiku, a chození na pivo nebo zábavy mě nijak neláká.
Máte vůbec se studiem a tréninkem taky nějaký volný čas? A pokud ano, čemu ho věnujete?
Moc volného času nemám, ale když už nějaký mám, rád se dívám na nějaké sportovní přenosy nebo si zahraju šipky.
Naše společnost Nopek je Vaším novým reklamním partnerem. Jaký náš výrobek máte nejraději?
To je těžká otázka, protože Nopek vyrábí opravdu hodně druhů pečiva. Já mám spoustu alergií a také se nemohu „cpát“ každý den, ale skořicový vrut nebo kobliha s ovocnou náplní jsou zárukou sladkého zpříjemnění dne.
Co pro Vás podpora od naší společnosti znamená?
V první řadě bych chtěl firmě Nopek poděkovat, že podporuje sportovce Vysokého Mýta, což mi přijde skvělé. Podpory si tedy nesmírně vážím a dělá mi velkou radost, že mohu spojit své jméno s firmou právě z Vysokého Mýta.
Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně štěstí.
Z Vysokého Mýta až na vrchol
Jakubův příběh je důkazem, že i z malého města může vyrůst sportovec evropského formátu. Jeho odhodlání, skromnost a chuť posouvat hranice nás inspirují – a jsme hrdí, že ho jako NOPEK můžeme na jeho cestě podporovat. Sledujte Jakuba, fanděte mu v dalších závodech a inspirujte se jeho přístupem – protože každý krok, který děláte naplno, má smysl. Věříme, že tohle je teprve začátek.
Jakuba můžete sledovat třeba na Instagramu.
Autoři fotografií: Jan Maťátko, Jan Dvořáček – Trailrun.cz