Proč jíst potraviny bohaté na vlákninu?

Proč jíst potraviny bohaté na vlákninu?
 
Protože:   - výrobky obsahující vlákninu prospívají našemu zdraví
                  -je prokázáno, že snižují riziko onemocnění některou z civilizačních chorob
Doporučená denní dávka vlákniny je 25 – 30g.
Vhodným zdrojem vlákniny je: ovoce, zelenina, luštěniny, celozrnné pečivo, celozrnné těstoviny, semínka (sezam, dýně, len, slunečnice…).
Aby mohla vláknina, přijímaná z potravy, plnit všechny zde popsané fyziologické účinky, je také nutný dostatečný příjem tekutin (u dospělého jedince je doporučený příjem tekutin 1,5-2,5 l/den s ohledem na fyzickou aktivitu a teplotě okolí).
 
S fyziologickými účinky vlákniny úzce souvisí choroby způsobené jejím nedostatkem v potravě. K nejčastějším chorobám patří zácpa, obezita, hemoroidy, divertikulitida, apendicitis, diabetes mellitus (DM), rakovina tlustého střeva, žlučové kameny, zvýšená hladina cholesterolu v krvi, zvýšená hladina tuků v krvi, arterioskleróza a koronární onemocnění.
 
· Chronická zácpaje velmi časté onemocnění, tato porucha postihuje většinou starší věkové skupiny obyvatel. Význam v prevenci a léčbě zácpy má dostatečné množství vlákniny ve stravě, zvýšený příjem tekutin a také je vhodný dostatek tělesného pohybu. Tím jak na sebe vláknina váže vodu, zvyšuje objem stolice a frekvenci vyprazdňování, což působí preventivně proti zácpě.
 
· Divertikulitidaje onemocnění charakterizované tvořením různě velkých výchlipek ve stěně tlustého střeva, v nichž se může zadržovat stolice a může vyvolávat zánětlivé i jiné změny. Vláknina snižuje intraluminální tlak v trávicím traktu a tím působí preventivně proti tvorbě divertiklů. Obilní vláknina se zdá být důležitým ochranným faktorem. Strava s obsahem alespoň 30g vlákniny je přínosem při léčení divertikulární choroby.
 
· Na vzniku střevního karcinomu působí mnoho faktorů, např. množství a typ tuků ve stravě nebo příjem vlákniny. U populace s vysokou spotřebou vlákniny se rakovina střev vyskytuje méně. Vláknina má schopnost vázat karcinogenní látky z potravy a tím snižuje koncentraci fekálních karcinogenů a dobu, po kterou je epitel střeva vystaven jejich působení, což působí preventivně proti vzniku karcinomu tlustého střeva. Fermentací vlákniny v tlustém střevě vzniká kyselina máselná (a další SCFA), která inhibuje proliferaci karcinogenních buněk a tím snižuje riziko kolorektálního karcinomu. Podporuje růst a proliferaci bakterií ve střevě.
 
· Vláknina snižuje absorpci glukózy ze střeva a tím se sníží vyplavování inzulínu, což je vhodné pro prevenci a léčbu diabetu. Viskózní vláknina je spojována s krátko i dlouhodobým protektivním vlivem na metabolismus sacharidů.
 
· Vláknina má také schopnost na sebe navázat tuky, cholesterol, a žlučové kyseliny a tím zvyšuje vylučování žlučových kyselin a cholesterolu stolicí - vhodná prevence hypercholesterolémie (zvýšená hladina cholesterolu v krvi) a hyperlipidémie (zvýšená hladina tuků v krvi). Podporuje proliferaci a diferenciaci epiteliálních buněk (zvýšení integrity střevní sliznice).
 
· Zvýšený příjem vlákniny je vhodný při snižování nadměrné tělesné hmotnosti. Jelikož je doba konzumace potraviny s vyšším obsahem vlákniny delší, navodí se pocit sytosti při nižších energetických dávkách. Žaludek se vyprazdňuje pomaleji, neboť tráveninu s větším obsahem vlákniny déle zpracovává a to vyvolává delší pocit nasycení. Vstřebávání živin ve střevě je pomalejší a tím je inzulínová odpověď menší, což snižuje pravděpodobnost rychlého poklesu glykémie, provázeného pocitem hladu. S větší konzumací vlákniny se snižuje vstřebatelnost tuků, sacharidů a proteinů z potravy, následkem toho se sníží přijímané množství energie.
Ale i zde platí, že kdo chce zhubnout, měl by také zvýšit příjem tekutin a mít dostatek tělesného pohybu.
 
 Přirozeným zdrojem vlákniny v pekařských výrobcích je: celozrnná mouka, otruby, ovesné, sojové nebo žitné vločky, sojová drť, trhanka, lněné semínko, slunečnice, dýně, sezam, mák, kmín…
Pro vlákninu platí výživové tvrzení, že potravina je:
·  Zdrojem vlákniny při obsahu min. 3g vlákniny /100g výrobku nebo minimálně 1,5g vlákniny/100kcal výrobku.
·  S vysokým obsahem vlákniny při obsahu min. 6g vlákniny/100g výrobku nebo min. 3g vlákniny /100kcal výrobku.
 
Naše pekařské výrobky, které splňují požadavky pro tato tvrzení, jsou:
Chléb lámankový:
Obsah vlákniny: 6,1 - 6,6g/100g výrobku
Tvrzení: pekařský výrobek s vysokým obsahem vlákniny.
Chléb slunečnicový:
Obsah vlákniny: 6,8g/100g výrobku
Tvrzení: pekařský výrobek s vysokým obsahem vlákniny.
Chléb Europa
Obsah vlákniny: 8,2g/100g výrobku
Tvrzení: pekařský výrobek s vysokým obsahem vlákniny.
Chléb Žitňák
Obsah vlákniny: 4,5g/100g výrobku
Tvrzení: pekařský výrobek je zdrojem vlákniny.

Aktuality

23.07.2010

mražené výrobky

mražené výrobky
13.05.2010

jídelní lístek - polední menu


Tvorba webových stránek eBRÁNA s.r.o. Webové stránky a kvalitní CMS