Víme to nejspíš všichni - snídaně je základ
Nastartuje metabolismus po noci, dodá energii ke všemu, co vás během dopoledne čeká. Ve všední dny, kdy pospícháte do práce, na schůzku či s dětmi do jejich školských zařízení, asi nemáte tolik času na posezení a vychutnání. O víkendu si však můžete užít společnou snídani - začít společným chystáním (většinu dětí to baví) a zakončit společným hupnutím do peřin.
Ale vraťme se k tomu podstatnému, samotné snídani. Co si vlastně k prvnímu jídlu dne dopřát? Dříve to byl naprosto běžně kus chleba nebo rohlíku s máslem, salámem, paštikou, medem či co bylo prostě po ruce. Někteří z nás takto snídají dodnes, jiní vyměnili pečivo za jogurt či tvaroh, müsli s mlékem, zakysané výrobky, různě ochucené lupínky, kuličky, mušličky či cereálie dalších tvarů, barev a příchutí. Variantou snídaně však můžou být různé koktejly (i mléčné), ovocné či zeleninové šťávy anebo poslední dobou velmi populární smoothie.
Tipy na dobrou snídani
Někdo je na slané snídaně, jiný nedá dopustit na sladké. Proti gustu žádný dišputát. Podle výživových specialistů platí, že snídaně by měla tvořit zhruba čtvrtinu denního příjmu kalorií. Čím tedy můžeme vaše chuťové buňky pohladit po ránu:
- Třeba čerstvým žitným nebo semínkovým chlebem s kvalitním margarínem a šunkou či plátkem sýra.
- Cereální chlebánek nemá chybu s dobrou pomazánkou nebo jako příloha k míchaným vajíčkům či omeletce se strouhaným sýrem.
- Náš dalamánek nebo cereální housku vyzkoušejte jako přílohu k vajíčkům naměkko.
- Špaldový rohlík s lučinou (nebo mozzarelou) a čerstvou zeleninkou.
- Vyznavači sladkých variant můžou den začít některým z našich koláčků. Dáváte přednost tvarohové náplni, povidlí či máku?
- Koblihy (třeba s voňavým kakaem) nemusejí snídat jen policisté v amerických filmech, že? :-)
- Milovníky sladkého zaručeně potěší i makovka s dobrým džemem nebo jablečný závin.
Ať preferujete sladké či slané, zapomínat na snídani bychom prostě neměli. A to i v případě, že po ránu nemáme hlad. Nedostane-li totiž tělo po noci novou energii, „jede“ na rezervu a metabolismus se zpomalí, býváme unavenější, se zpomalenými reakcemi. A to asi nikdo z nás nechce...
